Síla zralé ženy - část druhá " oblé křivky"

To, co odlišuje ženu od dívky jsou její oblé křivky, vizuálně, to, co ji odlišuje vnitřně, je, že je má ráda a ví, že jsou pro muže bránou rozkoše, kam s „dívkami“  jít nelze…. Pokračování části první o ženské zralosti.

Potkala jsem na svých seminářích a ve své praxi, a při práci s mladými dívkami, až příliš mnoho žen, které se bojí oblých křivek a zbytečně se trápí tím, že "mají zadek" nebo "špek" nebo "tlusté nohy".... zkrátka cokoliv, přitom objektivně mají téměř podváhu, a potkala jsem až příliš mnoho zmatených mužů, kteří nechápali, proč je přitahují na podvědomé úrovni ženy oblé, ač na úrovni vědomé hledají v souladu s módním trendem "ženu representativní"

Jak to tedy s ženským tělem je? A proč je tělo zralé ženy pevné a oblé? Neboli sygnalizuje "plodnost" a "energii vášně"? 

 

Nevěřícně jsem se na něj dívala, stál přede mnou a dával mi to největší modré z nebe. Svaly mu krásně ladily s upnutým bílým tričkem a v očích měl žár mládí. V hlavě mi vztekle jelo „ Tak já se tady snažím zhubnout už šestou konfekční velikost a on mi zase nese bonboniéru!!! 

On si ze mě dělá srandu!“ a pak jsem se na něj podívala znovu, v očích měl obrovskou lásku a něhu, před chvílí mně svíral v náručí, že se mi tajil dech a stále držel to Modré z nebe. 

„To myslíš, jako kompliment?“ zeptala jsem se najednou opatrně, a on kývl, cítila jsem, jak jsem se automaticky hluboce nadechla a vydechla:

 „Ty mi tím chceš říct, že už nemám hubnout?“ zeptala jsem se nevěřícně s mozkem vymytým všemi módními časopisy s tím, že pokud nebudu mít velikost asi tak 34, tak jsem k ničemu, že na tom přeci záleží všechno moje štěstí, tak jak to všude čtu 

…. Opatrně jsem se na něj podívala, pořád držel tu bonboniéru a pořád se krásně usmíval a teď kývl jasně hlavou:  „ANO!!!“ 

a já zažila největší AHA moment na světě… jen jsem tomu nemohla uvěřit „ To myslíš vážně?“ potřebovala jsem se přesvědčit, a on jen s tím svým úsměvem znovu kývl, a byl tak krásně upřímný, že mi v tu chvíli svojí láskou a sílou vášně převrátil svět vzhůru nohama. A ten okamžik začala moje pozvolná vnitřní proměna… Modré z nebe jsem položila vedle nových šatiček a zirala na jejich cedulku, s velikostí 36 - 38.

síla zralé ženy je, že přijímá a vyzařuje vše, co jí příroda nadělila.... že přijímá svoje poslání, duši a tělo.

a tak jsem nějaký čas zrála a při tom občas zapátrala v dějinách a nejnovějších sexuologických výzkumech až mi došlo, že má pravdu! Jakkoliv hluboko se vrátíme do historie, nikdy nikde nebyly populární hubené ženy, 

nenašla jsem  žádnou sochu bohyně, která by vypadala jako Twiggy, nebo měla velikost 34.

                                                                 foto: Barbora Vaníčková 

Dívala  jsem si na Slovanskou epopej a na krásně oblá těla žen, která prošla všemi kulturami. Nikde jsem neviděla sochu ženy, s vyrýsovaným propadlým břichem, rýsujícími se bicáky a svalnatými prsy. Došlo mi, že dnešní móda „štíhlosti“ je jen takový úlet, který je z genetického hlediska neudržitelný.

Je to naprostá historická výjimka, ve které jsme my, ženy, uvěřily, že oblé tvary nejsou něco, co nás zdobí, ale něco, za o se máme stydět a muži uvěřili tomu samému. 

Moje matka, stejně jako její vrstevnice byla obětí Twiggy, světové neuvěřitelně hubené modelky 60tých let, kterou by lékaři po válce bez kompromisů poslali do výkrmny, s ostatními. Měla pocit, že všechno by bylo lepší, kdyby byla hubená a vůbec ji nedocházel fakt, že můj otec si jí vybral proto, že miloval velká prsa, oblé bříško a pevný zadek. Její sestra se potýkala s tím stejným přesvědčením, kdy jídlo vyhlásila za největšího nepřítele, a přitom, protože genetickou výbavu hrudního koše máme v rodě, ve svých třiceti letech zastavila svými nepřehlédnutelnými „čtyřkami“ za jednoho letního odpoledne na 10 minut dopravu v centru Prahy. 

Tuk je náš největší nepřítel! Tak nějak vnímáme své ženské tělo. A přitom historicky má náš tuk nejen funkci ochranou a zásobovací, ale, a to především, zkrášlující.  

Tuk totiž tvoří oblé ženské křivky, bez kterých, jako před vývinem v pubertě, bychom byli od mužů k nerozpoznání.  Tuk tvoří tu krásnou směsici něžné ženskosti, smyslnosti a otevírá brány něžné rozkoše.

 Muž má totiž, ať chce nebo nechce podvědomě zakódováno, jak vyplývá z nejnovějších výzkumů, že žena je OBLÁ. 

Pokud jeho zrak, jeho hmat klouže po oblém a hebkém těle, podvědomě ho to daleko více uvolňuje a vzrušuje, což má za následek, že je schopen dosáhnou daleko lepšího a uvolňujícího orgasmu.  

Oblá žena působí v dnešní vystresované době podvědomě jako balzám (a to nejen na muže)....

                                                                                                                                                           aneb dokážete si představit pohádkovou chůvu s mírami 90/60/90?

 

Jen objímání oblých křivek vede k uvolnění, kdy mužovo podvědomí vysílá jasný signál „jsi v bezpečí něžného přístavu“, v případě, že místo něžných křivek klouže po kostech, tvrdých svalech a šlachách, jeho podvědomí automaticky signalizuje „nebezpečí, to se tváří jako chlap a chlap znamená možný útok“. 

Chceme poručit větru a dešti a pak se divíme, jak statisticky vzrůstá impotence nebo počet žen neschopných dosáhnout orgasmu. 

 

A přitom to příroda schválně od sebe oddělila obě pohlaví, muži ponechala svalnaté, pevné a silné tělo, které v každé ženě signalizuje „bezpečí ochránce“ a ženě oblé křivky – „něžný bezpečný uvolňující přístav“, a pokud žena nahmatá místo pevného svalu, oblou křivku? Je to stejné, podvědomí signalizuje „hele, druhá žena….. “  a pak se „taťka“ diví…. 

„My máme už pár let manželskou krizi, místo ložnice mám bílý sex! Já nevím, co s ní je???“ bědoval u  mne jeden večer kamarád. „Všimla sis, jak ztloustnul? Jak se mu to břicho převaluje ze stany na stranu???“ pravila upřímně u druhé sklenky jeho žena. A bylo jasno!  

Podvědomí nemůžeme oklamat, i když se snažíme mít všechno pod kontrolou, tak tohle pod kontrolou mít nelze. Vášeň totiž nelze kontrolovat, vášeň jen můžeme nechat proudit.

 

 Už jste někdy zkoušeli být dlouhodobě naštvaní na někoho, kdo vás přitahuje? Zkoušeli jste se dlouhodobě vzdát něčeho, co ve vás budí vášeň? 

A krom toho, sexuální, neboli životní síla, je síla našich předků. Bez ní bychom tady totiž nebyli, jen na to nějak často zapomínáme. 

 „Víš co? Já se na to můžu vykašlat!!!“ seděla proti mně a utahovala si džíny velikosti 34. „Vidíš ji??“ sykla nenávistně a já se obrátila a spatřila výborně rovnoměrně oplácanou ženu: „Víš, co řekl můj muž? Že má pěkný zadek!!! Tak mi řekni, proč jsem zhubla 30 kg??“ a já na to odpověď neměla, pamatovala jsem si, že když si jí bral, měla stejný zadek, jako tahle slečna, byla krásně oplácaná a měla vášeň pro jídlo a pro život a to on na ní miloval.  „Na to znám jen jediný zaručený lék… dej mi pár minut “ Odběhla jsem, a když jsem se vrátila, ona nevěřícně zírala, jak jí podávám to největší Modré z nebe s tím nejkrásnějším úsměvem!

 

Ženské tělo je uděláno proto, aby sexuálně vábilo a přitahovalo muže.  Ženské tělo není k tomu, aby ho jiná žena soudila nebo hodnotila a vise versa!

Muž, který je vášnivý, zralý, moudrý a sebejistý ví jedno

-          že s oblou ženou se ze sexu stává rozkoš, a ze života ve stresu krásný přístav a

-          že její křivky jsou pro jakoukoliv společnost více než representativní,

-          Že pevné a oblé ženské tělo je tou nejlepší relaxací po těžkém dni,

-          že je čas si toho vážit a dát více, než na obecná měřítka a pomýlenou módu, zpátky na vlastní, hluboce zakořeněné, instinkty. 

Krásné dny Vám všem 
a nebojte se měnit svět tím, že budete jiní !!!

Jarmila 

p.s. Pro ty, kteří mne neznají, tento článek není na obhajobu nadváhy, ale na obhajobu ženskosti. Podle velmi inspirativní knížky "Muži to rádi oblé" a podle současných výzkumů, jsou ženami oblými a pevnými, ženy s konfekční velikostí 38 - 42, samozřejmně s indiviuálními vyjímkami, což prosím všechny, aby si to nebrali osobně, pokud v tomto rozmezí nejsou, výzkum je jedna věc a život druhá. Diky Modremu z nebe jsem se ve sve velikosti 38 s laskou tenkrat zabydlela a trvám na ni.

                                                                                                                                                       foto: Barbora Vaníčková